"Neříkej mi mami!"

"Mami, mami".... celý den a pořád dokola......!

"Neříkej mi mamiiiiii!" zakřičela kamarádka v pátek večer na svého pětiletého synka (jako by teď v domácí haranténě na dni záleželo).

"A jak ti mám říkat?" zoufale a plačtivým hlasem se na ni ohradil.

"Říkej třeba taky tatiiiiiiiiii!"

"Emy, já už nemůžu, drží se mě celý den jako klíště a vypadá to, že se beze mě sám ani neuprdne!"

"Já už fakt nemůžu" a odevzdaně vyplazuje jazyk k levému koutku na znamení totálního vyčerpání a otevírá láhev zaslouženého Cideru.

"Ale je tu krásně!" Usmějeme se na sebe.

Sedíme na dvoře jejich domu, opřené o kamennou zídku s nohama nahoře. Usmívají se na nás zase ty veselé ponožky, každá je jiná, na levé je květ makovice a na pravé celá rostlinka i s listy..., kocháme se úžasným západem slunce a jsme rády, že už je večer, že už nebude pár hodin žádné "mami"!

Za den se sama vystřídám v řadě rolí, tak třeba dneska jsem byla recepční v našem domě, kam se děvčata i s malými hosty přijely ubytovat, zároveň uklízečka, kuchařka, servírka, masérka, podavačka ručníků u bazénu...asi si vyrazily na wellness pobyt, během kterého se jim narodilo miminko....!!!!

To jako vážně?????????

Takže jsem suplovala i dulu, doktora, zdravotní sestru, kojící asistentku, prodavačku kojeneckého zboží a au-pair v jedné osobě..... čím vším ještě v životě budu?

Jsem máma, rodičovství je napořád, z toho se nedá vyplést, rozvést ani utéct, občas jsem zoufalá a bouchám jako papiňák, jindy nabízím milující náruč, něhu i pochopení.

Nejspíš v životě budu ještě vším, co bude potřeba.....

PS: Jak moc nás ty děti mění, je to jako za běhu, chvíli nahoru a pak zase dolů, znáte to...., tak se držte!

Líbil se vám další článek v karanténě?

Můžete mě podpořit v dalším psaní zakoupením mé knihy Poslušná.