S odstupem času..

"Máš tu moc pěkné závěsy," zmínil se bývalý manžel při pravidelné předávce dětí v našem kdysi společném domě. Jen jsem se po nich jedním okem nenápadně poohlédla, jestli jsou to opravdu TY záclony a lehce mi cukalo v koutku.

"Ty už tady mám pět let," jen tak mimochodem jsem utrousila, bez jakéhokoliv projevu emocí či podbarveného tónu hlasu, nebylo už potřeba cokoliv dodávat, žijeme odděleně necelé dva roky.

"To jsem teda ale nevšímavý, co?!" s rozpaky prohodil.

S úsměvem jsem mlčela a ve stoickém harmonickém klidu se rozloučila jako stoletý jogín (to asi budou ty pravidelné lekce bikram jógy).

Byla to zvláštní chvíle!

Je zajímavé, jak teprve s odstupem času vidíme věci, kterých bychom si jinak "za běhu" vůbec nevšimli...., jsou možná okoukané, neviditelné, nevážíme si jich, jsou automatické, otřelé, nanicovaté, omlouváme je nebo si je vůbec nepřipouštíme.... a nebo jsme prostě začali hrát tu společnou manželskou hru...., možná si něco namlouvali nebo žili v přetvářce?!

Čas je totiž stoprocentní a spravedlivý, všem odměřuje tak nějak stejně, hojí rány a odhaluje mlhu nevědomosti, teprve po nějaké době odkryje skrytý význam a často i pravdu.

Nacházím se v úžasném období, povedlo se mi to jak jinak než s odstupem času...., prostě mě můj bývalý manžel a jeho mladá slečna přestali zajímat....! Jestli provalení nevěry znělo jako pád obřího šutru na zem, tohle je spíše jako povznesení lehkého bílého pírka v letním vánku....

Je to výhra!!!

Tak lehce se to najednou stalo...vlastně nevím ani jak??!! Ale trvalo to dlouho, to mi věřte, zatraceně dlouho! Strašně mi leželi v žaludku.

Neustálé porovnávání v čem je lepší a proč s ní jezdí každou sobotu společně s našimi dětmi na výlety a s námi nebyl ani jednou....a tisíc dalších nezodpovězených otázek, na které nikdy nedostanu upřímnou odpověď.

"Ty se ptáš špatně, ona není lepší, ona je jen stejná jako on, ty jsi jiná, takhle se vůbec neptej," povídá mi jednou kamarádka. Je opravdu úžasná. Co slovo, to perla. Neskutečně inteligentní, priority hodnot srovnané a navíc vlastní úžasný potenciál. Mohla by být čímkoliv! A ve všem by uspěla! Fotografkou, psycholožkou, umělkyní, podnikatelkou, političkou....vším!

"Ber to jinak, to ty jsi se rozhodla, že s takovým člověkem žít nechceš...., to ona má po tobě ty zbytky, o které už nestojíš!"

A zase měla pravdu...., nestojím!

S odstupem času jsem totiž zjistila, že mi je lépe, tak nějak krásně svobodně, lehce a hlavně opravdově! Teď to jsem já! Už žádné další hry...

Ráda se konečně vracím domů a večer, když ulehám na polštář, položím si ruce kolem hlavy, jako to dělají malé děti, když se cítí spokojeně a v bezpečí...

S odstupem času vám totiž spoustu věcí dojde....., že jste udělali chybu...., nebo že jste se rozhodli správně.

S odstupem času otevřete oči a spatříte třeba závěsy, které tam visí už roky...

S odstupem času se dokážete zasmát i odvážné a dobře mířené ráně....

S odstupem času....., prostě víte!

S odstupem času....

PS: S odstupem času zjistíme, co v životě je i není důležité a pro co už nestojí za to plýtvat právě časem.

Líbil se vám můj další článek?

Můžete mě podpořit v dalším psaní zakoupením mé knihy Poslušná.