Když pohlédnu do zrcadla...

Stojím na druhé straně barikády...

Jsem single, tedy spíše single matka, nezadaná, bez závazků...., s neskutečnými možnostmi...

Najednou se mi otevírá zcela nový obzor, znám ho vlastně jen z té druhé strany, ale zřejmě jsem otočila list, vlastně život ho tak nějak otočil za mě a já souhlasila.... a snažím se v něm číst...., alespoň trochu se orientovat, jako když mi navigace řekne, "jeďte na jihovýchod"..... a já vůbec netuším, jakým směrem se vydat!

A víte, co?

Je to tak strašně snadné, stát se něčí milenkou...., rozbít rodinu, pobláznit někomu hlavu tak, že se mu zatemní mysl a poveze vám kávu třeba přes půl republiky, jen když si to budete přát.

"Nikdy jsem si tě nepředstavoval jako svou milenku, já takový nejsem, přál bych si s tebou být, společně žít....," jak krásně to zní! Snově. Na chvíli se zasním...

Jenže, má to však významné ALE!

Přísahala jsem si, že prostě neklesnu na tuhle úroveň, neublížím, nerozbiji rodinu, nebudu důvodem, aby se kdokoliv trápil, neodvedu dětem tátu.....a nejde o to, co by na to kdo, řekl...., že by mě někdo mezi těmi nalinkovanými řádky odsoudil nebo radši vygumoval...

Přijde mi to jako zkouška, neustálé testování tam někde ze shora..., a to mám státnice za sebou! Že by maturita života?

Ustojí? Nebo neustojí si to ta holka? Jak pevná je v kramflecích?

Občas se tím i bavím.... a pohlížím kulišácky k nebi, "i ty rošťáku jeden!"

Jenže pak by přišel soud...., můj osobní soukromý souboj se svým svědomím. Vím, že bych to neustála. Neobstála bych! Nemohla bych se na sebe podívat do zrcadla! Svědomí nepřelstíte...., pocity těla, mravenčení, kopřivku, stažené břicho.... podobně jako bolavou hlavu růžovou tabletkou.

A to prostě nedovolím...., takže je to beznadějné. Ustojím to. Před sebou i před tím nahoře...."pošli mi jich třeba tucet," má odpověď bude vždy stejná..."a tady to máš i písemně."

Protože až pohlédnu do zrcadla....., toužím spatřit svůj skutečný odraz!

PS: Jediný člověk, kterému byste měli něco dokazovat, je právě ten, který se na vás každé ráno dívá v zrcadle.

Líbil se vám můj další článek?

Můžete mě podpořit v dalším psaní zakoupením mé knihy Poslušná.